Přijímačky na medicínu 2017 - II. přijímačky na jednotlivých fakultách

← část první

V tomto článku bych se do toho nechtěla zbytečně zabrušovat, přeci jen už je to skoro půlrok, co jsem přijímačky dělala, takže už si nepamatuji vše. Navíc toto téma je velmi oblíbené a už o něm napsali jiní a lépe.

Kam jsem se hlásila a proč?

- 2LF a 3LF ("rodinné" fakulty s fajn atmosférou, přestože každá dává důraz na něco jiného)
- Plzeň (fajn LF, blízko mého rodného kraje, navíc se o přijimačkách traduje, že jsou o trochu snažší - což neznamená, že jsou lehké, sama jsem dopadla lépe v Brně než v Plzni)
- MUNI (univerzita s krásným kampusem, dobrou menzou + Brno je super)

Navíc v době, kdy jsem se hlásila jsem nebyla pevně rozhodnutá jestli zubní nebo všeobko, takže jsem se v Plzni a Brně hlásila na obojí. Trochu overkill, ale co se dá dělat, alespoň mám o čem referovat.

Plzeň

Tento rok (alespoň pro mě) zahajovala přijímačkové šílenství právě LF UK v Plzni. Psali jsme 3 testy - klasicky Biologii, Fyziku a Chemii. Obtížností bych je zařadila asi jako nejjednodušší, ale to neznamená, že to byla úplná pohodička. Otázky jsou napsány krátce a stručně, ale často v nich bývá chyták, který si uvědomíte až po chvilce. Také po mě chtěli chemický název španělské mušky, což jsem nevěděla :(. Body se nestrhávají (dopředu je dobré tyhle věci vědět - nějaká holčina v tramvaji pak po přijímačkách svojí mámě vypravovala, jak jí nějaký "dobrák" nakukal, že se strhávají, přestože to nebyla pravda). Časově to pro mě osobně bylo v klidu, končila jsem všechny testy dříve, bez stresu. Kéž by to tak bylo všude. Všechno bylo dobře zorganizované a pořadatelé na mě působili přátelsky. Pokud je pro vás Plzeň na prvním místě, zvlášť pokud se hlásíte na zuby, doporučila bych vám místní modelovky. Obojí se dá dát i bez nich, ale věřím, že bych na tom mohla být bodově lépe, kdybych je měla.

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Na Brno jsem byla nejlépe připravená - díky kurzu, který jsem navštěvovala (Bmedic) a který byl zaměřený na přípravu právě do Brna. Samotný test byl pro mě v konečném důsledku jednoduchý, přesto bych ho zařadila mezi těžší testy. S časem jsem vycházela tip-top, v chemii jsem myslím i jeden nebo dva příklady nestihla a jenom je odtipovala (opět se neodčítají body). Je potřeba znát hodně biochemie, která sem tam někoho může zaskočit, a jeden nebo dva příklady z fyziku mohou být trochu složitější. Organizace mi přišla dost "uvolněná", třeba se psalo do testu, hned jak jsme ho dostali (někdo dříve a někdo později), kdybych neměla své hodinky, tak jsem ztracená a další maličkosti, na které jinde dávali pozor (i když předpokládám, že pokud byste se pokusili opisovat, rychle byste narazili, stejně na ostatních fakultách). Pokud děláte přijímačky do Brna, modelovky jsou téměř povinné.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

A dostáváme se ke školám, kterým nestačí vás vystresovat jednou u testu, navíc vás ještě nechají projít pohovorem. Na druhou stranu je to ukazatel toho, že fakulta bere méně posluchačů (což není nutná známka kvality, ale třeba pro mě je to plus).

Písemný test: Tenhle rok se testy psaly na Fakultě strojírenské ČVUT. Všechno bylo celkem dobře zorganizované (možná jsme někde čekali trochu dýl, než jsme měli, ale to se dá u takového objemu lidí čekat). Psaly se 4 testy - ke klasické biologii/chemii/fyzice byly navíc "studijní přepoklady?". Opět jsem s časem vycházela jakž takž, výhodou bylo, když jsem poznala příklad z modelovek :). Na studijní předpoklady se nedá moc připravit, jsou tam různá porozumění dat, porozumění textu, kolik mg léku má pacient brát, pokud potřebuje x mg účinné látky a lék jí má tolik procent. Já jsem se trochu zasekla na prostorové představivosti, kde byly vyfocené průhledné krychle ze dvou (nebo tří?) stran, v nich naskládaný bordel a my měli určit, z jaké strany je vyfocený další pohled.
Ústní pohovor: Po dlouhém čekání u děkanátu si nás vyzvedli pořadatelé, rozdělili na skupinky a rozvedli do útrob nemocnice. Upřímně jsem ráda, že jsem se odtamtud ve zdraví zase cestou zpátky vymotala :D. Čekání na pohovor bylo fajn, seděli jsme asi v deseti lidech a povídali o všem možném. Samotný pohovor se mi už moc nevydařil, komise mi jasně dávala najevo, že blábolím a zbytek už zapracovaly nervy a jak je obecně známo uzlíčky nervů nedopadají u pohovorů dobře :(. Abych vás zbytečně nestrašila pro hodně lidí to bylo naopak příjemné povídání, ale i tak doporučuju se alespoň trochu připravit (jak povídat o nějakém etickém dilema bez přípravy + co říci na základní otázky - proč medina, 2LF?).

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Svojí fakultu jsem se rozhodla nechat na konec. Jako takovou sladkou tečku :D.
Písemný test: Testy se konaly v Kongresovém centru a byl to celkem šok vidět tu hordu lidí co doteď studovali a vy musíte dokázat, že toho umíte víc. Organizace byla skoro perfektní. Před příchodem do sálu nám skenovali čárové kódy na pozvánkách, stejně jako když jsme během testu museli na záchod (test se psal v kuse 3 hodiny, takže to bylo povoleno). Na plátnech nám promítali čas do konce testu a vůbec to na mě působilo nejvíc profesionálně. Test byl pro mě úmorný, ke konci už jsem cítila, jak se mi přehřívá mozek :D. Biologii a chemii jsem prolétla celkem rychle a dvě hodiny a kus jsem zápolila s fyzikou, která pro mě byla těžká. Dokonce jsem šla i na záchod, abych si od toho chvilku odpočinula :D. Když jsem odjížděla z testů, myslela jsem si, že tentokrát se do ústního kola ani nepodívám, ale měla jsem štěstí a postupovala jsem okolo 100. místa, což bylo celkem nadějné, protože tam byl malý prostor pro fuckup u pohovoru.
Ústní pohovor: Kupodivu se ale předpokládaný fuckup nekonal. Možná pomohlo nacvičování u zrcadla otázky, proč chci studovat medicínu, možná jsme si s komisí lépe sedli, těžko říct :). Každopádně i pohovory byly celkem dobře zorganizované, uchazeči přicházeli na daný čas (každou čtvrthodinu brali novou "várku"), načež si po registraci šli sednout do posluchárny v přízemí, kde se 10 minut četl přibližně dvoustránkový text. My jsme měli mikroflóru střev a její účinek na zdraví člověka a psychiku. Bylo to celkem zajímavé, ale v tu chvíli člověk memoroval co mohl a snažil si získané vědomosti nějak uspořádat. Poté nás odvedli náhodně mezi jednotlivé komise, která nás identifikovala opět pouze podle čárového kódu. Komise u které jsem skončila já byla moc milá a přestože jsem byla nervózní a nevzpomněla si na přesná jména bakterií z článku a pomalu ani jaké mám koníčky, tak jsem z toho měla dobrý dojem. A světe div se, pohovorem jsem si své relativní umístění ještě zlepšila! Což bylo super, protože jsem chtěla jít studovat právě na Vinohrady, kam jsem se nakonec i zapsala :).


Další články bych ráda psala o studiu na 3.lékařské fakultě, protože mi přijde, že co se týče zastoupení v blogosféře, tak máme zatím určité rezervy. Možná budu psát o něčem jiném. Možná už nenapíšu nikdy nic (ale doufám, že tomu tak nebude).